Jsou různé druhy bylinek, co si můžeme pěstovat na zahrádce. Ale co v zimě, nebo když zahrádku (a někdy ani balkon) nemáme? Spoustu bylinek lze pěstovat i doma za oknem.
Když nemáme zahrádku, ze které bychom na podzim bylinky přemístili, můžeme je koupit v supermarketech (ale moje zkušenost je, že přežije 1 z 5 rostlinek) nebo v nějakém menším zahradnictví – tam nás nikdy nezklamali. Prý jsou dobré i farmářské trhy, ale to je pro nás někdy moc daleko. Takže bylinky v květináči i bylinky do truhlíku jsou výzvou.
Moje pokusy o zahradničení trvají několik let a výsledky jsou někdy skvělé a někdy tristní. Takže jsem se pokusila shrnout některé základní poznatky o pěstování bylinek a přidat k nim informace z odborné literatury.
Pažitka je taky šnytlík
Co říká literatura a odborníci – než začne mrznout, sestřihněte trs pažitky cca 3 cm nad zemí, pak vyryjte. Na dno květináče dejte keramzit nebo písek, zasaďte a umístěte na okno.
Zkušenost z praxe – pažitka v květináči, i když z vlastního záhonku, často nevydržela. Nakonec uspěla až ta koupená, asi byla zvyklá na jinou hlínu a jiné osvětlení. Stříhat pažitku postupně, nikdy ne všechno, ať nemá důvod to vzdát.
Do čeho se hodí aneb bylinky v kuchyni – nejvíce do polévek, jako ozdobu na pomazánky, do míchaného tvarohu k pečeným bramborám (náhražka za rané brambory „na loupačku“).
Petrželka
Co říká literatura a odborníci – než začne mrznout, vyryjeme několik rostlin, necháme jen středové lístky. Na dno květináče drenáž, zasaďte a dejte na světlé místo. V průběhu zimy lze seříznout 3x – 4x.
Zkušenost z praxe – vydržela vždy, nedávatdo jednoho květináče, spíše mít víc rostlin zvlášť. Odebírat větší lístky, lépe se daří té méně kudrnaté, ale není to taková „klasika“.
Do čeho se hodí aneb bylinky v kuchyni – nejvíc do polévek, na ozdobu (bramborový salát, chlebíčky, jednohubky) a jako nádherně zelená ozdoba například do aspiku.
Bazalka
Co říká literatura a odborníci – na zimu zkusit vypěstovat přímo ze semínek. Potřebuje dost tepla a světla. Na vypěstování by měly stačit 3 – 4 týdny.
Zkušenost z praxe při pěstování bazalky – přesazena z venkovní zahrádky zašla do 1 měsíce, koupená zašla tak za 3 týdny (ze supermarketu). Nejvíc se tedy osvědčila setá – drobnolistá. Nasetá v listopadu vydržela do února, nasetá v únoru vydrží tak dlouho, že ji pak směle můžeme přesadit do zahrádky.
Do čeho se hodí aneb bylinky do kuchyně – do italských jídel (těstoviny, pizza) do omáček, do salátů, na rajčata s mozzarellou. Někdy se jí říká bazalka posvátná a tak se k ní i chovejme, je fakt skvělá.
Řeřicha setá
Co říká literatura a odborníci – do ploché nádoby (stačí miska, tácek) sejte semínka hodně hustě, není třeba vysokou vrstvu zeminy, lze pěstovat například i na buničině.
Zkušenost z praxe – když je nouze, je tu řeřicha. Za pár dní. Do mělké misky dáme papírové kapesníčky nebo vatu, posypeme semínky a hlídáme, aby to celé nevyschlo. Klíčení řeřichy je zajímavou činností i pro děti. Pozor, plavat to taky pořád nemůže. Sklízíme (ostříháme) když vyroste 3 – 5 cm a pak zbytek vyhodíme.
Do čeho se hodí aneb bylinky v kuchyni – kdykoliv do polévek, nejčastěji ale do zeleninových salátů. Je taková ostřejší a příjemně to okoření. Děti na jaře používají jako zelený základ pro vyzdobení domu kuřaty a vajíčky.
Meduňka
Co říká literatura a odborníci – než začne mrznout, přesaďte trs do většího květináče a dejte na okno v teplé místnosti s dostatkem světla.
Zkušenost z praxe (osobní) – po tři roky pokusů meduňka nevydržela do jara. Malý květináč, špatná půda, špatné místo s průvanem? Dále jsem nezkoušela a meduňku na podzim sklidím a usuším. Na zahradě roste jak bláznivá a dala jsem ji do kouta pod keř, aby nezaplavila moc prostoru.
Do čeho se hodí aneb bylinky do kuchyně – víme, že je vhodná na maso i do omáček, my ji ale používáme hlavně na meduňkový čaj a čekáme radostně na první jarní lístky.
Rozmarýn i rozmarína
Co říká literatura a odborníci – vsadit do hlinitopísčité zeminy, má ráda teplo a trochu i sucho. Při přílišné zálivce uhnívají kořínky. Nesnáší průvan.
Zkušenost z praxe (osobní) – špatná, jedním slovem, nejsem rozmarýnový pěstitel. Na zahradě je od jara do podzimu nádherně košatý, jak rozmarýn přesadím, po 2-3 měsících končím. Nevzdávám to, nadále studuji literaturu a vymýšlím místo, kam květináč dát. Bohužel doma nemám žádnou chladnější místnost a možná i v tom bude zakopaný pes. Abych měla zásobu, na podzim ostříhám a uložím do mrazáku, odtud pak celé větvičky vytahuji a používám. Prý existuje i mrazuvzdorný rozmarýn, ale asi není zvyklý na naše horské mrazy, prostě jsem zatím takovou rostlinu neobjevila.
Do čeho se hodí aneb bylinky do kuchyně – na maso, nejvíce na ryby. Do dipů a tzatziků (v malém množství) a do všemožných salátů.
Tymián
Co říká literatura a odborníci – rostlinku zakupte jako sazenici a vsaďte do dobře propustné půdy, má ráda spíše sušší podklad. Lze vypěstovat i ze semínek.
Zkušenost z praxe (osobní) – protože nejsem zalévací expert a občas zapomenu na zálivku, tymián u mne doma přežívá bez větších problémů. Některý rok ho koupím (i v supermarketu) a některý nezapomenu odrýt kousek na zahradě. Obojí bez problémů. Mám tymián obecný i tymián citronový, ale víc používám ten klasický.
Do čeho se hodí aneb tymián v kuchyni – na maso, nejvíce na maso na houbách a do guláše, do smetanových omáček, na ryby.
Bobkový list či vavřín vznešený
Co říká literatura a odborníci – potřebuje prostorný květináč, aby se mohl rozrůstat. Množit lze odkopky i řízky, půdu má rád hlinitopísčitou. V létě může být venku, ale nemá rád mrazy, přes zimu tedy domů.
Jaká je praxe (u mne doma) – rostlinu mám mnoho a mnoho let, kdysi ji maminka přivezla z Jugoslávie a od té doby se drží. Lze ji opravdu rozsadit a roztrhat a zase se vzpamatuje. Přežila mnohé z mých pěstitelských pokusů a vždycky se vzpamatovala. Prostě aneb bylinky v kuchyni , vavřínový věnec pro vavřín. Snese (a má rád) dost zalévat.
Do čeho používáme – do polévky (i vývar je s ní lepší), k pečení masa s kořenovou zeleninou, samozřejmě svíčková, guláše a perkelty všeho druhu, luštěniny. Taky při nakládání okurek je nepostradatelný, ale to není v zimě. Čerstvý bobkový list je výrazný a dávám ho o polovinu méně než sušeného.
Máta peprná
Co říká literatura a odborníci – lze vypěstovat ze semínek, ale lépe ze sazeniček. Potřebuje hlavně hodně vody, ale pozor na uhnívání kořínků. Roste rychle a pravidelně tedy zastřihujte.
Jaká je praxe (u mne doma) – na podzim vytrhnu nějaký kus ze záhonu, ona se opravdu hodně rozrůstá každý kus kořínku se rychle ujme. Zasadím do velkého květináče a postavím na zem k oknu. Máta u mne zatím snesla skoro cokoliv, je to nezlomná nezbeda. Někdy má na lístcích fleky, většinou v prosinci, asi jí chybí světlo takže ani ona to nedává na 100 %. Jo a jsou různé druhy máty, vyzkoušela jsem více a ponechala si tu nejodolnější a nejdravější.
Do čeho používáme – do čaje a do míchaných nápojů. Někdy ale i v malé míře do salátu a když chceme experiment, tak uděláme mátový dip.
Kdo chce větší domácí zahrádku? 2,3,4,…8 v jednom?
Kdo má balkon a chce toho mít více v jednom, tak může zvolit truhlík, kameninové korýtko nebo velikou misku. Tady rady od zahradníků co se spolu snese a které bylinky se neperou :). Nemám vyzkoušené, jedu spíše stylem pokus omyl.
Petrželka, pažitka, koriandr, libeček a další upřednostňují rovnoměrně vlhkou půdu a umístění na slunci až v polostínu.
Rozmarýn, tymián, oregano, yzop, estragon a saturejka(středomořské bylinky) milují slunce a tedy i suchou, propustnou půdu.
Máta a meduňka mají rozpínavé kořeny, ostatní vedle sebe umoří. Můžete je zkusit dohromady a pozorovat, kdo vyhraje.
Určitě by nás bavilo vařit s bylinkami, ale proto se je taky snažíme vypěstovat. A to není jednoduché. Ani domácí šunka bez koření a bylinek není to pravé. Takže honem utíkejte koupit květináč a semínka.
Bylinky se mi daří, horší je to s pokojovkami. Jak třeba na pěstování Vánoční hvězdy teoreticky vím, ovšem praxe ukázala, že se mám co učit.
